Ze života kalousů
Vítáme vás na stránkách věnovaných online přenosu z hnízdění kalousů ušatých!

Kalousi ušatí patří u nás mezi poměrně hojné sovy. Přesto je jen málokdo zná – v noci je nevidíme a přes den využívají na stromech své dokonalé maskovací zbarvení. Tyto sovy si vlastní hnízda nestaví a využívají např. opuštěná hnízda dravců a krkavcovitých ptáků. Na Břeclavsku ale začali kalousi před lety využívat i budky, které jsme původně připravovali pro poštolky obecné. Protože nás zajímalo, jak vlastně hnízdění kalousů probíhá, vyrobili jsme jednu speciální budku s kamerou uvnitř. Druhá kamera snímá budku z protějšího stromu a díky tomu můžeme společně sledovat dění v budce i okolo ní.

Kalousi začínají hnízdit časně zjara, samice snáší nejčastěji 5 čistě bílých vajec a zahřívá je cca 28 dnů. Protože snáší vajíčka ve dvoudenních intervalech a na snůšce sedí od druhé vejce, líhnou se mláďata postupně a věkový rozdíl je na nich dobře rozeznatelný. Na termín zahájení hnízdění má vliv průběh zimy, dostupnost potravy a také stáří hnízdících ptáků. Čím mírnější zima a větší množství potravy, tím dříve kalousi zahnízdí. Starší ptáci začínají hnízdit dříve než mladší.

Projekt živého přenosu z hnízdění kalousů realizujeme již 4. rokem. V roce 2018 vyvedli kalousi v budce 3 mláďata, v letech 2019 a 2020 se jim podařilo vyvést 2 mláďata. Zajímavé bylo, že v roce 2019 stihly po kalousech v budce zahnízdit ještě poštolky obecné a ty úspěšně vyvedly 4 mladé. Souhrnná videa jsou k dispozici v sekci Předešlá hnízdění.

Partneři

Online přenosy z hnízdění kalousů realizujeme ve spolupráci s našimi partnery. Také v roce 2021 pomáhají přímou finanční podporou (Český svaz ochránců přírody prostřednictvím programu Ochrana biodiverzity, Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s., ASIO New, spol. s r. o.) a bezplatným poskytnutím své technické infrastruktury a služeb (Nordic Telecom). Prostředky z finančních příspěvků partnerů využíváme na krytí nákladů spojených s provozem online přenosu a s propagací tohoto projektu.

On-line přenos je realizován za finanční podpory programu Českého svazu ochránců přírody “Ochrana biodiverzity”, který podporují: Ministerstvo životního prostředí ČR, Nadace Ivana Dejmala, společnost Billa, Nadační fond Veolia, Lesy České republiky, s. p. „Generální partner programu Ochrana biodiverzity“ a NET4GAS „Generální partner Českého svazu ochránců přírody“.

Prezentované informace nemusí vyjadřovat stanoviska donátorů.

biodiverzita.csop.cz

Český svaz ochránců přírody je zapsaný spolek, jehož členy spojuje aktivní zájem o ochranu přírody a krajiny. Jeho posláním je ochrana a obnova přírodního dědictví, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života. V současné době má cca 7000 členů. V rámci národního programu Ochrana biodiverzity je realizováno široké spektrum aktivit zaměřených na zachování a obnovu druhové rozmanitosti, péči o vzácné biotopy či podporu ohrožených druhů rostlin a živočichů. V rámci programu tak ČSOP provádí např. mapování výskytu orchidejí, vážek, lesních mravenců, obojživelníků, velkých šelem nebo starých krajových odrůd ovocných dřevin. Kromě mapování se realizují rozmanité podpůrné činnosti určené pro vybrané druhy organismů, jako je čištění, oprava a instalace budek a hnízdních podložek pro dravé či zpěvné ptáky i pro netopýry. V období tahu obojživelníků jsou z podporou programu zajišťovány desítky úseků silnic a přeneseny tisíce jedinců, pro plazy jsou budovány a obnovovány suché kamenné zídky atd.

se věnuje správě stejnojmenného území. Zahrnuje cenné oblasti Pálavy, Lednicko-valtického areálu a lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje. Tato oblast je díky svým přírodním a kulturním hodnotám zařazena do prestižní světové sítě biosférických rezervací UNESCO. Na projektu tato nezisková organizace spolupracuje od jeho počátku, protože ekologické vzdělávání a podpora výzkumu v území je jedním z pilířů jejího poslání a sdílíme společně podobný přístup k ochraně přírody a krajiny.

Společnost se spolu s ostatními společnosti skupiny ASIO věnuje vývoji, výrobě a dodávkám technologií pro čištění odpadních vod, úpravu vod a čištění vzduchu. Nabízí konkrétní řešení pro rodinné domy, města a obce a průmysl a pro zájemce z řad odborné i laické veřejnosti organizuje zajímavé vzdělávací semináře. Spolupracuje na projektu od jeho počátku v roce 2018. Spojení s tímto projektem je pro tyto společnosti symbolické – jejich zakladatelé se při výběru názvu společností inspirovali částí vědeckého názvu kalouse ušatého (Asio otus).

je telekomunikačním operátorem s vlastními sítěmi v pásmech 3,7 GHz a 420 MHz Jako první spustil moderní 5G síť, která nabízí kvalitní pevné vysokorychlostní internetové připojení vzduchem, vybudoval vlastní LTE síť a funguje jako virtuální mobilní operátor s nabídkou mobilních hlasových a datových služeb. Nabízí také pevné připojení k internetu xDSL. Experti této společnosti spolupracovali na projektu v obou předchozích letech (v rámci společností OXID Networks, s.r.o. a Libli, spol. s r. o.). Sledování dění v budce kalousů ušatých je možné díky bezplatnému poskytnutí datového připojení a techniky ve specifické lokalitě, kde není možné využít jiný typ připojení.





Mgr. Libor Opluštil

Český svaz ochránců přírody Břeclav

Kontakt: zezivotakalousu@gmail.com

Zpracování webových stránek

Filip Opluštil


23. 5. 2021
Ztichlým večerem se z nedalekých stromů ozývá pískání dvou mladých kalousů, kteří z budky vyletěli před několika dny. Na hnízdě zůstává poslední mládě. Má 30 dní, letky na jeho křídlech už jsou dobře vyvinuté a svou motoriku už také s jistotou ovládá. Táhlým pískáním dává rodičům najevo, že má také hlad. Vyhlíží je z budky a pohyby těla se na sebe snaží upozornit. Nakonec se přece jen osmělí a vylétá z budky.


23. 5. 2021
Kamery zobrazují za denního světla dění v budce v barvách tak, jak jej vnímáme svýma očima. Na režim nočního vidění se kamery přepínají automaticky při poklesu intenzity okolního světla. Díky infračervenému přísvitu zobrazí kamera záběr v odstínech šedé. Zatímco my už při pohledu na budku v noci žádné detaily nevidíme, kamera je díky této technologii zobrazuje.


20. 5. 2021
Oba mladí kalousi po opuštění budky doputovali po zemi k blízkým stromům a po jejich větvích se postupně vyšplhali vzhůru. Následující den jsme jednoho z nich objevili sedět na stromě vzdáleném asi 20 metrů od budky ve výšce 7 metrů. Další z mláďat se ozývalo asi 5 metrů od něj z husté koruny tisu červeného. Obě si našla na větvích místa, kde se cítí bezpečně a odkud pozorují své okolí. Rodiče mezitím posedávají na protějších stromech a potomky hlídají.


19. 5. 2021
Dnešní den se do světa vydalo i druhé z mláďat. S příchodem večera neklidně poskakovalo v budce, balancovalo na hraně budky a vyhlíželo ven. Podobně jako jeho starší sourozenec má i ono už velmi dobře vyvinuté letky, které si máváním křídel v budce několik dní testuje. Cítilo v sobě sílu a jistotu a jeho odvážný skok z budky jenom dokládá, že je plně připraveno na svou další životní etapu.


19. 5. 2021
Dnes nad ránem opustilo budku první z mláďat. Jako první velký krok do dospělosti to sice úplně elegantní nebylo, ale ne vždy se to podaří na jedničku. Mládě je lehké a dopad do porostu bez problému přibrzdilo roztaženými křídly. Poté si vyšplhá do větví některého z blízkých keřů a bude čekat na večer, kdy mu rodiče přinesou potravu. Ti jej z okolí budky starostlivě sledují a brání před případným nebezpečím. Mládě je dnes 31 dnů staré a má už velmi dobře vyvinuté letky na křídlech a další krycí peří. Obvykle opouštějí mladí kalousi hnízdo už ve věku cca 24 dnů a rozlézají se z otevřeného hnízda do okolních větví. Opuštění naší budky není tak jednoduché - vyžaduje to odvážný skok, drcnutí od sourozence nebo trochu nešikovnosti při balancování na okraji budky. Mláďata tady proto tráví o několik dní déle než na přirozených otevřených hnízdech. To jim přináší do života podstatnou výhodu – každý den navíc jim totiž poporostou letky o několik milimetrů a to jim pak umožňuje obratnější a jistější pohyb a reakce. Navíc mají v budce většinou k dispozici nějakou přinesenou potravu, kterou si mohou vzít podle potřeby i přes den.


17. 5. 2021
Mladí kalousi jsou čím dál šikovnější a těm nejstarším je už budka malá. Chvíle podřimování a spokojeného trávení potravy střídají chvilky domácího tělocviku, kdy si v budce zkouší skoky, odrazy a balancování na hraně budky. V jednu chvíli roztáhlo nejstarší mládě křídla do „čelenky“ a něco venku na dálku zastrašuje. Je vidět, že letky už má dobře vyvinuté.


17. 5. 2021
V okolí budky se vyskytuje řada dalších druhů ptáků a na stejném stromě si dokonce postavili hnízdo holubi hřivnáči. Jedno z jejich mláďata ale bohužel během silného větru 11. května z nepříliš bytelného hnízda vypadlo a pád na zem nepřežilo. Na videozáznamu to vypadá, že holub hřivnáč objevil na stromě samici kalouse a snažil se ji zahnat. Ta se před ním raději schovala k mláďatům do budky.


17. 5. 2021
Trus sov má podobně jako trus dravců podobu bílých „cákanců“. Vnímaví pozorovatelé tak lehce odhalí hnízda s odrostlejšími mláďaty, protože ta se snaží instinktivně vyměšovat z okraje hnízda ven. Pod hnízdem to pak vypadá jakoby postříkané bílým vápnem.


16. 5. 2021
Sovy nedokáží zaostřovat očima jako lidé a další savci. Pokud si tedy chtějí zvědavá mláďata něco dobře prohlédnout a zaostřit, pomáhají si krouživými pohyby hlavou. Další zajímavostí sov je, že jejich prsty na nohou směřují při sezení na větvích 2 dopředu a 2 dozadu. U většiny ostatních ptáků je to 3 dopředu a 1 dozadu.


17. 5. 2021
Dnes nad ránem samice přinesla do budky mimořádný úlovek – mladého potkana. Letošní online přenos přináší jedno překvapení za druhým. Potkani tvoří obvykle kořist výrů velkých, kteří jsou ale mnohem větší a silnější než kalousi. Občas jsme nacházeli ulovené mladé potkany také při kontrolách budek sov pálených, ale u kalousů je tato kořist zcela výjimečná.


16. 5. 2021
Kalousi se stejně jako jiné sovy zbavují nestrávených zbytků potravy (kostí, chlupů, peří) ve formě tzv. vývržků. Jsou to podlouhlé válečky, které lze nejčastěji najít na místech denních stanovišť sov. Vývržky jsou svým tvarem, velikostí, barvou a obsahem charakteristické pro jednotlivé druhy sov. Jejich rozborem lze také poměrně přesně určit spektrum potravy. Dravci jsou na rozdíl od sov schopni trávit i kosti, a proto se v jejich vývržcích kosti nevyskytují.


16. 5. 2021
Dnes jsme uspořádali tradiční setkání partnerů projektu a dalších příznivců sov spojený s ukázkou mláďat kalousů. Povídání o životě a o zajímavostech sov jsme doplnili okroužkováním našich mláďat, měřením délky jejich křídla a určováním hmotnosti. Nejstaršímu mláděti je dnes 28 dní a má hmotnost 260 gramů. Druhému v pořadí je 26 dní a vážilo 240g. Nejmladší je viditelně nejmenší, ale své sourozence rychle dorůstá. Dnes vážilo 205g. Letky na křídlech už mají více než z poloviny vyvinuté a po „dětském“ bílém a šedém prachovém peří jim postupně vyrůstá šat dospělých s barevným krycím peřím.


12. 5. 2021
Dnes večer přinesla samice mláďatům do budky mimořádně velký kus potravy – část mladého zajíčka. Samice jím nasytila sebe i mláďata a nespotřebovanou část zajíčka uložila do zadního rohu budky, který kalousům slouží jako spižírna. Tento zdroj potravy jim vydrží nejen na celou noc, ale také minimálně další den. Po zbytek noci nasycená mláďata spokojeně podřimovala a jejich hladové pískání se tentokrát z budky neozývalo. S ohledem na velikost a lovecké schopnosti kalousů je velmi nepravděpodobné, že by kalous dokázal takto velkého zajíčka ulovit, spíše někde v okolí hnízda našli zbytek jeho těla a samice jej s námahou dopravila do budky. Toto vysvětlení vychází z našich dosavadních zkušenosti z každoročních kontrol přibližně 200 budek za posledních 30 let. Zajíčka jako kořist jsme v nich nikdy nezaznamenali a jediné zbytky zajíců v budkách pocházely od kun, které si je tam občas schovaly (zejména v zimě).


11. 5. 2021
Mláďata každým dnem sílí a často mezi nimi probíhá boj o přinesenou potravu. Dnes mnoho nechybělo a tahanice o myšici, kterou si nakonec uhájilo prostřední mládě, mohla skončit vypadnutím mláďat z budky. Kromě nejstaršího mláděte se do boje statečně pouští i nejmladší mládě, je ale nakonec takticky vytlačeno do rohu a souboj o potravu prohrává. Jak je z videa patrné, spolknout najednou celou myšici není pro třítýdenní mládě vůbec jednoduchá záležitost. Zvlášť když mají ty myšice tak dlouhý ocásek…


11. 5. 2021
Rozmary počasí mají vedle dostupnosti potravy a predace podstatný vliv na úspěšnost hnízdění kalousů. Na videozáznamu je možné sledovat, jak kalousi v budce zvládají silný vítr, který přes den nad naším územím foukal. Otevřená stará hnízda po dravcích a krkavcovitých ptácích ale mnohdy poryvy větru nevydrží a dochází ke zničení snůšek nebo pádu nedospělých mláďat na zem.


7. 5. 2021
Kalousi loví v okolí svého hnízdiště zejména myšice a hraboše polní. Je ale poměrně neobvyklé, aby se kořistí stal krtek – proto zde tento případ prezentujeme. V obdobích nedostatku drobných hlodavců si kalousi dokáží vypomáhat i lovem odrostlejších mláďat drobných ptáků a brouků. V letošním chladném počasí ale ještě tento druh potravy není pravděpodobně k dispozici.


7. 5. 2021
Letošní chladné jaro způsobilo, že samice stále zůstává v budce s mláďaty a obstarávání potravy nechává jen na samci. Mláďata se snažila svým teplem co nejvíce zahřívat, takže nebylo nakonec zřejmé, jestli se vylíhlo všech pět mláďat. Množství potravy, které samec nosí do budky, ale bohužel pro celou rodinu nestačí a rozdíly ve velikosti mláďat jsou stále výraznější. Na videu je vidět, jak se třetí mládě šikovně zmocnilo přinesené myšice a pohotově ji začalo polykat. Schopnost prosadit se občas i mezi svými dvěma staršími a většími sourozenci mu pravděpodobně také zachránila život. Čtvrté mládě se snaží z myšice také něco mít, ale není bohužel úspěšné. Je malé a potřebovalo by, aby mu samice potravu trhala na menší kousky. To se ale v prostředí stále hladových sourozenců nedaří a 9/5 odpoledne čtvrté mládě hyne. Je velmi pravděpodobné, že stejný osud stihnul před několika dny i nejmenší páté mládě. Nedostatek přirozené potravy způsobil, že ostatky uhynulého mláděte posloužily samici a sourozencům jako potrava. Příroda je drsná, přežijí jen ti nejsilnější.


5. 5. 2021
Samice zůstává v budce a mláďata využívají její ochrany a tepla. Není ale stále jasné, jestli se vylíhlo i páté mládě. Nejstaršímu mláděti je dnes 17 dní a věkový rozdíl mezi mláďaty je dobře patrný hlavně večer, kdy v době mezi 20:30 – 21:00 hod samice opouští obvykle na krátkou dobu budku a mláďata se zahřívají v teplotní pyramidě.


3. 5. 2021
Na videozáznamu je zachyceno krmení nejstaršího mláděte. Zatímco těm menším mláďatům musí samice ještě kořist trhat na menší kousky, nejstarší mládě už dokáže spolknout myšici vcelku. Zajímavé je, jak samice myšici nejdřív obrátila hlavou nahoru a teprve poté ji podala mláděti. Pravděpodobně ví, že hlavou napřed se myšice mnohem lépe polyká.


1. 5. 2021
Samice si na chvíli odletěla převzít uloveného hraboše a mláďata se ukázala v záběru vnitřní kamery. V hnízdě jsou vidět 4 mláďata a nejstaršímu z nich je dnes 13 dní. Mláďata se drží v tzv. teplotní pyramidě a vzájemně se zahřívají. Někde mezi nimi by mělo být ještě páté nejmladší mládě, které by dnes mělo být asi dvoudenní (na závěrech ale bohužel není vidět). Za několik dní bude zřejmé, jestli se v pořádku vylíhlo a jak prospívá. Soví benjamínci to mají vždy nejsložitější, protože se musí při krmení prosadit mezi svými mnohem zdatnějšími a vyvinutějšími sourozenci, jinak nepřežijí. Potravy je ale, zdá se, zatím dostatek, takže by mohlo být úspěšně vyvedeno všech pět mláďat.


29. 4. 2021
Údržba peří patří mezi důležité činnosti pro všechny ptáky a sovy nejsou výjimkou. Neposedná mláďata nenechají samici příliš odpočívat a ta se tedy věnuje alespoň probírání a čištění peří. Za několik dní už bude muset lovit také a mláďata budou v budce zůstávat sama.


29. 4. 2021
Kalousům se postupně líhnou mláďata, samice je zahřívá a odlétá od nich jen na několikaminutovou pauzu na začátku večera. Některé z mláďat se chvílemi objeví pod jejím peřím, ale není snadné určit, kolik jich aktuálně v hnízdě je. Dnes se ukázalo, že jsou minimálně 3. Samice si čistila peří a přitom se ukázala dvě mláďata v šedém prachovém peří a jedno menší ještě v bílém prachovém peří. Jak je na videozáznamu vidět, jsou mláďata už poměrně velká a samice nad nimi svým tělem vytváří ochranu a chrání je tak před případnými predátory i před chladem.


25. 4. 2021
Samec neúnavně zásobuje rodinu ulovenými drobnými hlodavci. Jeho kořistí jsou myšice, ale stále častěji objevují i hraboši polní. Co samice hned sama nespotřebuje nebo nezkrmí mláďatům, odkládá do dočasné spižírny v pravé části budky na později.


21.4.2021
V budce přibylo druhé mládě a má se k světu! Obě mláďata mají ještě na horní špičce zobáčku tzv. vaječný zub (malý světlý hrbolek), který jim pomohl narušit skořápku vejce při líhnutí. Tento vaječný zub mladým kalousům po cca 3 dnech odpadne, protože svou důležitou roli už splnil. Samice svá mláďata poctivě zahřívá, protože prvních přibližně 10 dní po vylíhnutí nejsou schopna si udržet vlastní teplo a prochladla by. Samec na videu přináší uloveného hraboše polního (ten má na rozdíl od myšic krátký ocásek, malá očka a tělo ve tvaru podlouhlého válečku).


20.4.2021
Dnes jsme v budce zaznamenali první mládě! Vyklubalo se možná už včera, ale samice si snůšku nahrnula mimo záběr vnitřní kamery, takže nám toho v posledních dnech příliš neukazuje. A kalousi nám připravili ještě jedno milé překvapení – samice má pod sebou kromě mláděte čtyři vejce, takže snůška byla nakonec pětikusá. Budeme v dalších dnech držet palce všem mláďatům, aby se zdárně vylíhla!


18.4.2021
Dnes měla samice kalouse u budky návštěvníky – objevily se poštolky obecné. Právě probíhá jejich tok a samice poštolky si za přistávací plošinu vybrala zrovna střechu budky. Naštěstí to samici kalouse nijak nerozházelo a zůstala na snůšce. Jen výhružně houkala a mrkala, aby upozornila na své výrazně oranžové oči a případné nezvané hosty odradila. Sedí teď pevně, protože by se měla brzy začít líhnout mláďata. Aby poštolky nenapadlo kalouse rušit jako vloni, instalovali jsme jim znovu na strom o 40 metrů dál jejich vlastní budku.


17.4.2021
Samice je po celém dni sezení na snůšce pořádně vyhladovělá. Je teď závislá jen na tom, co pro ni samec uloví. Ten jí do budky přináší myšice, které loví v okolním parkovém prostředí s dostatkem křovin a stromů. Myšice jsou aktivní převážně v noci a výborně šplhají. Tuto přinesenou myšici samice spolkla najednou během několika desítek vteřin.


4.4.2021
U kalousů v budce jsou 4 vejce a zdá se, že pro letošní rok je snůška kompletní. Samice s příchodem večera volá na samce a poté na krátký čas opouští budku. Spočítali jsme ze záznamu kamery, jak dlouho vlastně její večerní zdravotní prolétnutí trvá - dnes večer to bylo přibližně 4,5 minuty. Ihned po příletu pokračuje v zahřívání snůšky. Jak je ze záznamu vidět, musí si nejdříve všechna vajíčka pod sebou typickými pohyby těla pečlivě uspořádat, aby vejce byla v přímém kontaktu s její hnízdní nažinou na břiše a mohla je tak zahřívat (přes izolační vrstvu peří by se teplo vydávané jejím tělem nepředávalo).


30.3.2021
Když nastává večer, je to nejvhodnější doba pro zjištění, co pod sebou samice celý den skrývá. Obvykle je potřeba počkat, až na krátkou dobu opustí budku, ale dnes to ani nebylo třeba. Při úpravě peří se pod ní ukázala 3 vejce, a aby to bylo ještě zajímavější, přinesl jí samec do budky čerstvě ulovenou myšici. Samice ale chvíli před tím spořádala zbytek předchozí myšice, takže o tu novou projevila jen vlažný zájem a samec s ní zase odlétl.


28.3.2021
V budce už vše probíhá tak, jak má. Samice snesla další vejce a samec ji vzorně zásobuje potravou. Na videu je zachyceno předávání ulovené myšice i se zvukovými projevy samice. Když se samice s přinesenou myšicí odletěla nakrmit mimo budku, ukázalo se, že sedí na dvou vejcích.


24.3.2021
V noci z 23.3. na 24. 3. snesla samice druhé vejce. Po rozednění jsme ale na barevném záběru z vnitřní budky bohužel objevili na okraji hnízda zbytky skořápky. Zpětná analýza záznamů ukázala, jak krátce po 4:00 hod samice požírá zbytky vejce a skořápky. Není jasné, jestli šlo o první nebo o druhé vejce a ani co bylo příčinou jeho rozbití. V přírodě i v chovech se stává, že ptáci někdy snesou vejce se slabou skořápkou a ta při snášení nebo při inkubaci praskne. Příčinou můře být např. nedostatek vitamínu D a vápníku. U orlů bělohlavých v USA způsoboval slabou skořápku vajec pesticid DDT, který narušuje metabolismus vápníku a který se do těl dravců dostával s potravou. Budeme s napětím sledovat, jak se situace v budce bude vyvíjet dál.


21.3.2021
Konečně! Během dne snesla samice své první vejce. Bude jej zahřívat přibližně 28 dní a postupně by k němu ve dvoudenních intervalech měla přibývat další vejce. Průměrné jich kalousi ušatí mívají 5, záleží ovšem na tom, kolik je v okolí hnízda k dispozici potravy. První mládě by se mělo vylíhnout kolem 18. dubna.


20.3.2021
Dnešní první jarní den přinesl mírné sněžení a teploty pod bodem mrazu. Samice kalouse poprvé zůstala v budce i přes den - to by mohlo znamenat, že se brzy objeví první vejce! Analyzovali jsme proto podrobně záznamy z kamer, ale ukázalo se, že dnes ještě vejce nesnesla. Třeba zítra?


16.3.2021
Po loňském dramatickém závěru hnízdění, kdy se na budce překvapivě objevila samice jestřába, jsme byli zvědaví, jestli se v okolí budky jestřábi vyskytují i letos. Umístili jsme proto na konci února v okolí budky hlasové záznamníky a pořídili pomocí nich zvukové nahrávky (po setmění, po půlnoci, před rozedněním). Naším cílem bylo zjistit, jestli se zde případní jestřábi prozradí svým typickým hlasem při jarním toku. Ranní nahrávky výskyt jestřábů nepotvrdily, což je pro kalouse dobrá zpráva (pro naše vysílání koneckonců taky, i když máme jestřáby rádi). Analýza spektrogramů nočních nahrávek ale ukázala, že v blízkosti budky jsou minimálně 2 houkající samci kalousů ušatých (jeden z nich je na nahrávce č.1 s hlasy kosa černého), na nahrávce č. 2 se zpovzdálí ozývá pár puštíků obecných a na nahrávce č.3 je už více zblízka slyšet pronikavý hlas samice puštíka obecného. Kromě těchto druhů zachytily záznamníky také hlasy káně lesní, datla černého, žluny zelené, drozda zpěvného, špačků obecných, sýkor koňader, červenky obecné, holubů hřivnáčů a vrány šedé.


15.3.2021
Už minimálně 3 týdny zaletují kalousi do budky – objevují se krátce po setmění a pak nepravidelně v průběhu noci. Netrpělivě čekáme na to, až samice snese první vejce. Je to ale každý rok jinak – záleží např. na tom, jak rychle přichází jaro, na stáří a kondici hnízdního páru a na potravní nabídce. V roce 2018 se v budce objevilo první vejce 12. dubna, v roce 2019 to bylo už 8. března a vloni 9. dubna. Kdy to bude letos?


4.3.2021
Dnes jsme zapojili mikrofon v budce a opustili tak éru němého filmu. Na videu je vidět, jak samec (s kroužkem na pravé noze) láká brzy po setmění do budky samici. Letos tu máme úplně nový pár!


2.3.2021
V obdobném čase jako včera (cca 18:10 hod) přiletěla kalousí samice do budky znovu. Letos se zde ale chystá hnízdit nová samice, ta loňská měla totiž na pravé noze ornitologický hliníkový kroužek.


1.3.2021
Dnešek přinesl jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Ta dobrá je, že se podařilo zprovoznit vnitřní kameru a uvidíme tedy pěkně zblízka, co se děje v budce. Ta špatná je, že se opět zamlžila vnější kamera. Nutnost opětovného náročného výstupu na strom nás netěší, ale je to třeba provést ještě před tím, než kalousi začnou snášet vejce. Na krytu kamery je pravděpodobně porušené těsnění, čeká nás další krkolomná oprava techniky v koruně borovice.


28.2.2021
Jeden z dospělých kalousů (pravděpodobně samice) přilétá do budky krátce po setmění a věnuje se „úklidu domácnosti“, přerovnává stébla trávy a kousky dřevěné štěpky, které jsme jim v budce nachystali (kalousi si sami hnízda stavět neumí a využívají stará hnízda dravců a krkavcovitých ptáků nebo nabídnuté polobudky). Svým chováním dává najevo, že je tady doma. Vypadá to nadějně!


28.2.2021
Ochranný kryt kamery umístěné na protějším stromě byl zevnitř zamlžený a nebylo přes téměř nic vidět. Na místě jsme kryt vyčistili a obraz je opět krásně ostrý. Vnitřní kamera ještě není zprovozněná, řešíme s kolegy z Nordic Telecomu její opětovné nastavení a přenos obrazu na internet.


25.2.2021
Díky venkovní kameře se podařilo zachytit pár kalousů při návštěvě budky, což je velmi příjemné a nadějné zjištění. Samec přiletěl do budky a potřepáváním křídel láká samici dovnitř. Ta po chvíli přilétá a prohlíží si budku, několik sekund jsou v budce oba ptáci, následně samec budku opouští. Obraz na videozáznamu je bohužel rozmazaný, což je nejspíš způsobeno zamlžením ochranného krytu kamery. Budeme muset vyšplhat na strom a kameru opravit.


25.2.2021
Dnes jsme instalovali vnitřní kameru zpět do budky, v mezičase bylo u ní nutné provést aktualizaci firemního software (děkujeme kolegům z ELNIKA Varnsdorf!). V budce jsme objevili nově vytvořený hnízdní důlek, což by mohlo znamenat, že sem už něco zaletuje. Budeme netrpělivě čekat na večer.


20.12.2020
Z budky jsme dnes odmontovali kameru, u které musíme provést servisní zásahy a připravit ji na vysílání v další sezóně. Při této příležitosti jsme do budky pro jistotu umístili osvědčený prostředek proti kunám – ostříhané vlasy v červené síťce od citrusů. Nechceme, aby se do budky naučila přes zimu chodit kuna, to by se při hnízdění vymstilo. Podobný sáček s vlasy je připevněn na budce u kmene.


Partnery prvního ročníku projektu byly společnosti Alca plast, s.r.o., ASIO NEW, spol. s. r. o., BR Dolní Morava, o.p.s., MND a.s., OXID Networks a Zabezpečovačky – Aleš Severa.

Patří jim velký dík za to, že podpořili zajímavou myšlenku zprostředkování přírodního dění a ochrany přírody laické i odborné veřejnosti. Díky jejich finanční, technické nebo konzultační podpoře bylo možné zahájit přenos z hnízdění kalousů ušatých, který nebyl nikde jinde v Evropě realizován. Tato spolupráce umožnila úspěšnou realizaci projektu, který měl řadu velmi pozitivních reakcí z tuzemska i ze zahraničí a stala se zásadním impulsem pro pokračování projektu v dalších letech.


Chtěli bychom na tomto místě velmi poděkovat všem, kteří online přenos z hnízdění kalousů a poštolek v roce 2019 podpořili. Vyjádřili tím nejen svou společenskou zodpovědnost k životnímu prostředí, ale také ochotu přispět k poznávání a propagaci zajímavostí z naší krásné přírody.

On-line přenos byl realizován za finanční podpory programu Českého svazu ochránců přírody “Ochrana biodiverzity”, podpořeného Lesy České republiky, s.p., Nadací Ivana Dejmala a v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí. Prezentované informace nemusí vyjadřovat stanoviska donátorů. http://biodiverzita.csop.cz.

Projekt svými finančními prostředky a technickou pomocí podpořily společnosti Alca plast, s.r.o., ASIO NEW, spol. s. r. o., BR Dolní Morava, o.p.s., MND a.s., Libli, spol. s r. o.

Děkujeme také za příspěvky zaslané nadšenci, kteří online přenos sledovali.

projekt podporují